Vše začíná už před těhotenstvím
Dostatečný příjem omega-3 je důležitý jak v dětství, tak v dospělosti. Kyselina dokosahexaenová (DHA) a kyselina eikosapentaenová (EPA) přispívají k činnosti srdce, DHA se pak podílí také na fungování mozku a zraku. Ženy plánující těhotenství by měly začít s doplňováním těchto esenciálních mastných kyselin alespoň šest měsíců před početím.
Omega-3 mastné kyseliny se nazývají esenciální, protože si je tělo nedokáže samo vytvořit a je nutné je přijímat prostřednictvím jídelníčku nebo doplňků stravy.
Včasný a dostatečný příjem omega-3 je důležitý hlavně při vícečetných těhotenstvích, která u maminek mohou vyčerpat zásoby omega-3 mastných kyselin. Přenos DHA je přitom nejvyšší v průběhu třetího trimestru, kdy dochází k nejintenzivnějšímu vývoji mozku dítěte.
Kojení a omega-3: proč má smysl pokračovat i po porodu
Těhotenství může zásoby omega 3 mastných kyselin, zejména DHA, v organismu maminky výrazně snížit, protože je její tělo přednostně využívá pro vývoj miminka. Porodem však jejich potřeba nekončí. Při kojení přechází DHA do mateřského mléka a dítě ji dále využívá především pro vývoj mozku a zraku. Její množství v mateřském mléce přitom závisí mimo jiné také na tom, kolik omega 3 přijímá sama maminka. Pravidelný příjem DHA a EPA je proto důležitý nejen v těhotenství, ale i po porodu – pro zdraví kojící maminky i pro výživu jejího miminka.
Jen ryby maminkám stačit nemusí
Těhotné a kojící ženy by měly denně přijímat alespoň 250 mg EPA nebo DHA a k tomu navíc 100 až 200 mg DHA. Skvělým zdrojem omega-3 jsou tučné ryby, které je vhodné zařadit dva až třikrát týdně. V našich zeměpisných podmínkách se ale toto daří jen málokomu. Navíc je u ryb v období těhotenství a kojení nutné sledovat možný obsah těžkých kovů. I proto existují konkrétní doporučení týkající se hranice příjmu ryb při plánování těhotenství, v jeho průběhu a při kojení. Doporučení se liší podle druhu ryby. Obecně platí, že u většiny druhů jsou v těhotenství limitem již zmíněné dvě až tři porce týdně. Mezi vhodné druhy patří mimo jiné:
- makrela,
- atlantický losos (a losos v konzervě),
- tuňák v konzervě (konzervovaný tuňák má většinou nižší obsah methylrtuti než jinak zpracovaná ryba, protože ke konzervování se používají menší druhy, které jsou chytány v nižším věku),
- pstruh,
- treska,
- sardinka,
- ančovička,
- cejn,
- parma.
Methylrtuti není třeba se obávat ani u mořských plodů jako krevety, humři, krabi a chobotnice.
Doplňky stravy mají ve výživě těhotných a kojících žen své místo
Vhodným způsobem, jak zajistit každý den dostatečný příjem omega-3 v období jejich vyšší potřeby, mohou být doplňky stravy s obsahem omega-3. Dobré je přitom zaměřit se při výběru na ty, které spolu s omega-3 tělu dodávají další důležité látky, například vitamíny D, E a A. I těch totiž může mít maminka, která myslí více na své miminko než na sebe, po porodu nedostatek.
- Vitamín A přispívá ke zdraví pokožky a sliznic, ale také imunitního systému a zraku.
- Vitamín D je další z látek známých pro podporu obranyschopnosti, zdraví kostí i funkce svalů.
- Vitamín E má antioxidační účinky a pomáhá tak buňky chránit před nepříznivým vlivem volných radikálů.
Otázky a odpovědi: Kojení a omega-3: proč má smysl pokračovat i po porodu
Jak je to s omega-3 u nekojených dětí?
Dostatečný příjem omega-3 je důležitý i u dětí, které nejsou kojené. Proto bývají kojenecká mléka obohacována o omega-3 (tuto informaci je třeba ověřit ve složení konkrétního výrobku). Omega-3 jsou ale důležité i pro děti, které již nejsou plně kojené a které začínají s příkrmy. Ryby je proto možné zařazovat již od ukončeného 6. měsíce věku a měly by se stát pravidelnou součástí jejich jídelníčku. I pro děti je důležité vybírat ryby s nízkým obsahem methylrtuti s tím, že děti do dvou let by měly přijímat alespoň 100 mg DHA denně. Od 3 let věku dětí je možné začít s doplňky stravy přizpůsobenými dětem a obsahujícími omega-3.
Existují nějaké rostlinné zdroje DHA a EPA?
Ano. Opět je ale třeba sáhnout po mořských zdrojích. Vhodným rostlinným zdrojem bohatým na DHA a EPA jsou mikrořasy, přičemž sladkovodní druhy obecně nejsou na DHA a EPA tak bohaté jako mořské.
Z čeho se skládá mateřské mléko?
Mateřské mléko obsahuje vše, co miminko potřebuje v průběhu prvních 6 měsíců. Výjimkou je vitamín D. V mateřském mléce je ho jen velmi málo a toto množství často nestačí k pokrytí potřeb kojence. Důvodem je to, že hladina vitamínu D v mléce závisí na jeho množství v organismu maminky a při běžném příjmu bývá přenos do mléka omezený.
Mateřské mléko se skládá z 87 % vody, 7 % sacharidů, 3,8 % tuků a 1 % bílkovin a poskytuje 65–75 kalorií na 100 mililitrů. Mateřské mléko se od kojenecké výživy liší v kalorickém obsahu i složení. Rozdíl je zejména v tom, že se mateřské mléko mění podle aktuálních potřeb miminka, a to jak v rámci období kojení, tak při každém jednotlivém kojení. Na začátku kojení je mléko řidší, aby uhasilo žízeň. Mléko, které teče později, je hustší, má vyšší obsah tuku a je výživnější.
Zdroje:
https://www.szpi.gov.cz/soubor/voditka-szpi-2024-prilohy.aspx
https://szu.gov.cz/wp-content/uploads/2025/02/Tipy-pro-vyber-zdroju-omega-3-MK.pdf
https://www.foodauthority.nsw.gov.au/consumer/life-events-and-food/pregnancy/mercury-and-fish
