Nedostatek železa u dětí se může objevit hodně brzy
A to už v kojeneckém období. Uvádí se, že do 6 měsíců plně pokryje potřeby želena mateřské mléko nebo umělá výživa. V půl roce miminka je vhodné začít s příkrmy. Mimo jiné právě proto, že potřeba železa stoupá a pomoci dohnat případný deficit má maso a jiné zdroje železa ve stravě.
Zatímco do 6 měsíců je u miminek doporučován příjem 0,27 mg železa za den, od 7 do jednoho roku věku to je už 11 mg. Pak doporučená dávka železa klesá a na hodnotu 11 mg se opět dostane až mezi 14 a 18 rokem. Dívky v tomto věku by přitom, stejně jako ženy do 50 let, měly mít v jídelníčku více železa než chlapci a muži.
Doporučujeme zařadit maso již relativně brzy. Není nutné zavádět dlouhé týdny či měsíce pouze zeleninové příkrmy a na maso čekat. Pokud dítě pevnou stravu toleruje a nemá alergie nebo jiné zdravotní potíže, lze přidávat maso v rozumné míře už po 2–3 týdnech od prvních příkrmů. Protože maso patří k hlavním zdrojům železa v běžném jídelníčku, pokud není možné maso zařadit, je vhodné konzultovat tuto situaci s ošetřujícím pediatrem.
Jaké jsou zdroje železa?
Jak jsme zmínili, snad nejdůležitějším je maso. Platí jednoduchá pomůcka – čím tmavší maso je, tím více železa obsahuje. Dbejte proto na pestrost a nezůstávejte jen u drůbežího masa. Pamatujte na hovězí, jehněčí, telecí nebo zvěřinu z ověřených zdrojů.
Železo lze získat i z luštěnin (bílé fazole, fazole, čočka, hrášek) a zeleniny (špenát), celozrnných produktů, ořechů a semínek. Ve vhodné úpravě jsou celozrnné výrobky dobré i pro malé děti, myslete jen na to, že obsahují hodně vlákniny, se kterou se to nemá u dětí přehánět.
Důležité je brát v úvahu nejen množství přijatého železa, ale také jeho zdroj. Ten totiž ovlivňuje jeho vstřebatelnost. Ve stravě rozlišujeme dva druhy železa, a to železo hemové a nehemové.
- Hemové železo má vyšší biologickou dostupnost, je tedy lépe vstřebatelné než nehemové železo. Hemové železo je v živočišných potravinách a tvoří asi 10 % železa v potravě,
- Nehemové železo je obsahují zejména rostlinné zdroje a jeho využitelnost ovlivňují dietní faktory a množství železa v těle.
Další chybějící živinou jsou omega-3
I mastné kyseliny omega-3 získává dítě z mateřského a umělého mléka (doporučujeme ověřit ve složení výrobku). Problém je v tom, že i samotné maminky mají často nedostatek omega-3. Je to hlavně důsledek nízké konzumace ryb. Dětem jsou nabízeny zřídka a v mnoha případech nejsou naučené je jíst.
Rybí maso by se mělo v jídelníčku dětí i dospělých objevit 2-3x týdně. Na omega-3 jsou bohatější tučné mořské ryby. Právě rybí tuk je zdrojem mastných kyselin, ale i vitamínu D.
Omega-3 mají velký vliv na vývoj a funkce mozku a nervové soustavy. Prospívají srdci a cévám a mají pozitivní dopad na kvalitu zraku. Tyto mastné kyseliny potřebujeme již od prenatálního období až do konce života!
Doplňujte i vitamín D
Nedostatek železa u dětí se řeší stejně často, jako nedostatek vitamínu D. I když nám k němu pomáhá slunce, nestačí to. Žijeme v takovém podnebí, kde není během roku dostatek slunečných dní, který by zabezpečil i potřebné množství vitamínu D.
Vitamín D je hodně podstatný pro dobrou obranyschopnost dětí a dospělých. Kromě toho je důležitý pro kvalitu kostí a zubů a pomáhá tělu správně hospodařit s vápníkem.
Vhodným způsobem, jak doplnit vitamín D spolu s omega-3, jsou doplňky stravy s rybím tukem. V jedné kapsli doplňku stravy tak děti mohou získat vitamín D podporující imunitu dětí, tak omega-3 vhodné pro bystrý mozek a zdraví srdce.
Zdroje:
https://ods.od.nih.gov/factsheets/Iron-Consumer/
https://ods.od.nih.gov/factsheets/Omega3FattyAcids-Consumer/
https://www.wikiskripta.eu/w/Vitamin_D
